| HEBREJSKÁ
KNIHOVNA KABALISTICKÝCH TEXTŮ |
| מדור
ספרי המרכבה | knihy kabaly Merkava
|
| פרקי
היכלות רבתי | Hechalot
rabati.
Nejvyhlášenější
dílo kabaly merkava.
Cesta rabiho Jišmaela nebeskými
paláci. |
| ספר
הרזים | Sefer
ha-razim. Text z talmudických dob pod
silným vlivem
helénismu. Užívá magické
praktiky
blízké tradiční
západní magii. |
| |
|
| ספר
יצירה עם מפרשים | Sefer
jecira a komentáře
k ní |
| ספר
היצירה | Sefer
jecira.
Základní dílo
kabaly připisované patriarchovi Abrahamovi. |
| פירוש
הראב״ד לספר יצירה | Výklad
Sefer jecira od
rabiho Abrahama ben Davida z Posquières (Raavad,
1125–1198). |
| הר"י
סגי נהור לספר יצירה | Výklad
Sefer jecira od
rabi Izáka
Slepého (Jicchak Sagi-Nehor –
1160–1235), syna
Raavada z Posquières. |
| פרוש
הרמב"ן לספר היצירה | Výklad
Sefer jecira od
rabi Moše Ben Nachmana (aka Nachmanides, Ramban,
1194–1270). Učenec a kabalista původem z Gerony ve
Španělsku. Autor jednoho z prvních a
nejdůležitějších mystických
komentářů Tóry. Na sklonku svého
života se přestěhoval do Svaté země a posílil
židovskou komunitu v Jeruzalémě. Je pohřben v Akku. |
| הר"י
דמן עכו לספר היצירה | Výklad
Sefer jecira od
rabi Jicchaka z Aka
(1250–1340), který byl žákem Rambana, a
bývá řazen mezi kabalisty extatické
školy. |
| פרוש
הרמ"ק לספר היצירה | Výklad
Sefer jecira od
rabi Moše Kordovera (Ramak, 1522-1570). |
| פירוש
מעשה בראשית ע"ד רמז להגר"א ז"ל המיוסד ע"פ הספר יצירה
| Výklad
Maase Berešit na základě Sefer jeciry od rabi Elijahu z Vilna
(GRA – Gaon rabi Elijahu,
1720–1797). |
| |
|
| מדור
ספרי הזוהר | Zohar
a přičleněné spisy |
| ספרא
דצניעותא | Sifra
di-ceniuta. Bezesporu
nejtemnější
část Zoharu, shrnující v pěti
kapitolách
"rašej perakim" (počátky oddílů)
celé
tradice. |
| פ'
הגר"א לספרא דצניעותא | Výklad
Sifra di-ceniuta
od rabi Elijahu z Vilna (GRA – Gaon rabi Elijahu,
1720–1797). Tento litevský učenec a kabalista byl
znám mj. svou opozicí vůči chasidismu a
kritickými edicemi základních textů. |
| ספר
הזוהר חלק א | Sefer
ha-zohar. 1. díl.
Komentář ke knize Berešit. |
| ספר
הזוהר חלק ב | Sefer
ha-zohar. 2. díl.
Komentář ke knize Šemot. |
| ספר
הזוהר חלק ג | Sefer
ha-zohar. 3. díl.
Komentář ke knihám Vajikra, Bemidbar,
Devarim. |
| רעיא
מהימנא | Raja
mehemna. Výklad
jednotlivých micvot.
|
| אדרא
זוטא | Idra zuta.
Malé
shromáždění.
Učení rabi Šimona o mírách
Božího
těla (Šiur koma), které přednesl svým
žákům
před svou smrtí. |
| תוספות
| Tosafot. Dodatky k různým
částem Zoharu. |
| השמטות
| Hašmatot.
Krátké doplňky k Zoharu. |
| ספר
הזוהר החדש | Zohar
chadaš.
Pozdější výklady Tanachu,
přidané k vydáním Zoharu. |
| מדרש
הנעלם | Midraš
ha-neelam.
Mystický midraš
k různým částem Tanachu, psaný
směsí
aramejštiny a hebrejštiny,. |
| סתרי
אותיות | Sitre
otiot. Diskuze rabi
Šimona o významu písmen
hebrejské abecedy. |
| סתרי
תורה | Sitre Tora.
Výklad
některých veršů knihy Berešit,
který
je ve vydáních Zoharu tištěn paralelně
s hlavním textem. |
| ספר
תקוני הזוהר | Tikune
Zohar. Komentář
knihy Berešit,
který obsahuje vysvětlení 70 aspektů
Tóry.
Každý oddíl začíná
novým
výkladem slova berešit.
Podobně jako Raja
mehemna nebo Zohar
chadaš se Tikunim
dostalo i
samostatného vydání. |
| |
|
| מדור
ספרי קבלה | anonymní kabalistické
spisy |
| ספר
הבהיר | Sefer
ha-bahir. Práce
neznámého
autora z jižní Francie konce 12. století,
připisovaná rabimu Nechunjovi ben ha-Kana.
Nejstarší dílo kabaly. |
| ספר
הייחוד | Sefer
ha-jichud.
Připisována rabi Chamaj gaonovi. |
| ספר
העיון | Sefer
ha-ijun. Kniha
napsaná v Provence, připisována rabi Chamaj
gaonovi. |
| ספר
מעין החכמה | Sefer
majin ha-chochma.
Anonymní dílo z Provence ze stejného
okruhu jako Sefer ha-ijun údajně
sdělené Mojžíšovi andělem Michaelem. |
| ספר
מדרש שמעון הצדיק | Midraš
Šimon ha-cadik.
Další z anonymních děl
pocházejících z Provence. |
| פירוש
ל״ב נתיבות מקבלת הגאונים | Piruš
32 netivot mi-kabalat
ha-gaonim. Výklad 32 stezek podle tradice gaonů. |
| סוד
ידיעת המציאות מקבלת הגאונים | Sod
jediat ha-meciot me-kabalat ha-gaonim.
Anonymní výklad Ezechielovy vize. |
| סוד
הנבואה מרבי יעקב משגביא | Sod
ha-nevua. Stručný
ýklad proroctví a příprav
nutných k jeho dosažení. |
| אגרת
אל הרמב״ן ז״ל מרבי אברהם גאון ז״ל | Ageret
el ha-Ramban me-rabi Avraham gaon.
Dopis Rambanovi obsahující popis
jednotlivých sefir. |
| ספר
התמונה | Sefer
ha-temuna.
Anonymní dílo, napsané přibližně z
roku 1270 a připisované rabi
Jišmaelovi Veleknězi.
Přináší tři výklady forem
hebrejské abecedy,
které představují Boží manifestaci ve
stvoření a zabývá se teorií
o
šemitách, kosmických cyklech. |
| ספר
הפליאה | Sefer
ha-pelija. Práce
neznámého autora ze 14. století
(pravděpodobně toho, který napsal též Sefer
ha-kana). |
| ספר
הקנה | Sefer
ha-kana. Práce
neznámého autora ze 14. století
(pravděpodobně toho, který napsal též Sefer
ha-pelija). |
| ספר
מערכת האלקות | Sefer
maarechet ha-Elohut. O
sefirách a podstatě
Božství. Anonymní dílo ze 14.
století
připisované rabi Perec ha-Kohenovi. |
| ספר
שושן סודות | Sefer
šošan sodot.
Anonym z 15. století, připisovaný
některému z Rambanových žáků nebo rabi
Mošemu z Kyjeva. |
| ספר
מעולפת ספירים | Sefer
me’ulefet sapirim.
Vybrané texty ze Zoharu
uspořádané do 28 kapitol. |
| |
|
| מדור
כתבי הרב עזריאל מגירונה ז״ל | Rabi
Azriel z Gerony (1160–1238),
žák rabiho Izáka Slepého. Mimo
jiné napsal Šaar ha-Šoel,
komentář k Sefer jecira,
komentář k talmudické agadě, komentář
k liturgii (mystické meditace) a Sod ha-korban
o mystickém významu obětí. |
| ביאור
עשר ספירות | Beur
eser sefirot. Výklad
o deseti sefirách formou hypotetického dialogu. |
| |
|
| מדור
כתבי רבי אברהם ב״ר אלכסנדר מקולוניא ז״ל | Rabi
Avraham ben Alexander z Kolína (Axelrad z Cologne), (13.
stol. kolem r.
1240). Žák rabiho Eleazara ben Judy z Wormsu.
Přesídlil do španělska
kde nejspíše studoval s rabi Ezrou Solomonem ben
Abraham Adretem. |
| ספר
כתר שם טוב | Keter
šem tov.
Traktát pojednávající o
Tetragrammatonu, ve kterém se autor
pokouší o
syntézu aškenázského
chasidismu a kabalistických směrů z Provence a ze
Španělska. |
| |
|
| מדור
כתבי רבי אברהם אבולעפיא ז"ל | Rabi
Avraham Abulafia (1240–1291), zakladatel
a zastánce tzv. „prorocké
kabaly“, autor mnoha spisů o
písmenkových kombinací a
návodů na dosažení extatického stavu. |
| חיי
עולם הבא | Chaje
olam ha-ba. Abulafiovo
nejdůležitější dílo, v němž popisuje
meditační metody jako cestu k
osvícení. |
| וזאת
ליהודה | Ve-zot
li-Jehuda. Pro Jehudu,
odpověď na Rašbovy výtky. Napsáno na
Sicilii jako dopis Jehudovi z Barcelony. |
| אור
השכל | Or
ha-sechel.
Světlo intelektu, důležitý výklad Abulafiova
systému a technik. Napsáno
na Sicilii r. 1285. Věnováno Abrahamovi Comtimu a Natanovi
Chararovi,
dvěma Abulafiovým žákům v Messině. |
| ספר
החשק | Sefer
ha-chešek. Kniha
zanícení, důležitá kniha o Abulafiově
systému meditace. |
| אמרי
שפר | Imrej šefer.
Slova
krásy, úvod k Abulafiově systému.
Napsáno r. 1291. |
| גן
נעול | Gan na’ul.
Zapečetěná zahrada, komentář k Sefer
jecira. Napsáno na Sicilii r. 1289. |
| שבע
נתיבות התורה | Ševa
netivot ha-tora.
Sedm stezek Tóry o metodách studia
Tóry. |
| אוצר
עדן הגנוז | Ocar
Eden ha-ganuz. Pokladnice
skrytého Edenu, komentář k Sefer jecira,
obsahující důležitý
autobiografický materiál. Napsáno na
Sicilii r. 1285. |
| גט
השמות | Get
ha-šemot. Dílo shrnující Abulafiovy názory na uspořádání
světa a význam Božích jmen. |
| |
|
| רבי
אברהם מרימון הספרדי | Rabi Avraham
ben Jicchak z Granady, (13. stol.).
Španělský kabalista o jehož životě
není nic
bližšího známo. |
| ספר
ברית מנוחה | Berit
menucha.
Dílo vzniklé ve 14. stol. ve
Španělsku, připisované rabi Abrahamovi z
Granady. Vykládá významy 26 způsobů
vokalizace Tetragramu (tiskem vyšlo
pouze deset). Svým symbolismem nezapadá mezi
obvyklá kabalistická díla.
Nese stopy vlivu Avrahama Abulafii, ale jeho jazykovou a
písmenkovou
mystiku kloubí se složitou mystikou světel. Dílo
tvoří základ tzv.
praktické kabaly a bylo vysoce hodnoceno
pozdějšími kabalisty, kupř.
Moše Kordoverem a Arim. |
| |
|
| מדור
כתבי רבי משה בן שם טוב די ליאון ז״ל | Moše
ben Šem Tov de Leon (1240–1305),
významný kabalista, pravděpodobný
autor většiny Zoharu. O jeho učitelích a
raných studiích není nic
bližšího známo. Po zájmu o
filosofii se natrvalo obrátil ke kabale a
navázal kontakty s mnoha skupinami v Kastilii.
Zajímal se zejména o
tradice geronské kabalistické školy a
učení Todrose Abulafii a Mošeho z
Burgosu. V 2. pol. 13. století měl také velmi
blízko k Josefu
Gikataliovi. |
| ספר
שקל הקדש | Šekel
ha-kodeš.
Základy
kabalistické nauky o deseti sefirách a čtyřech
světech..
Dílo má z toho či onoho důvodu velmi
blízko k
Zoharu a používá velmi podobnou terminologii. |
| |
|
| מדור
כתבי רבי יוסף גיקטליה ז"ל | Rabi
Josef Gikatalia (1248–1310). Narodil se
v Medinaceli, Kastilie a žil po mnoho let v Segovii. V letech
1272–1274 studoval u Abrahama Abulafii, který jej
považoval za svého nejlepšího
studenta. Napsal Ginat egoz; Šaare
cedek; Šaar ha-nikud. |
| ספר
שערי צדק | Šaare
cedek.
Pojednání o deseti sefirách,
víceméně přepracované dílo Šaare
ora. |
| ספר
הניקוד | Sefer
ha-nikud. Kniha
tvoří mystický výklad
samohláskových značek. |
| ספר
החשמל | Sefer
ha-chašmal.
Kabalistický komentář k Ezechielově vizi. |
| ספר
שערי אורה | Šaare
ora
(Brány světla, v latinském překladu Portae
lucis).
Kniha o deseti sefirách a jejich jménech
připisovaná rabi Josefu
Gikataliovi. Jedná se o pojednání o
Božích Jménech v deseti kapitolách,
kde se Gikatalia staví poněkud nepřátelsky k
filosofii. Cituje výhradně Sefer jeciru
a Pirkej hechalot,
což je v rozporu s jeho dřívějšími
názory. Někteří autoři proto
zpochybňují Gikataliovo autorství, ale je docela
možné, že se jedná jen
o jeho odklon od filosofie k mystice. Tato kniha byla přeložena do
latiny a křesťanský kabalista Reuchlin ji použil ke kritice
svých
odpůrců. |
| סוד
הנחש | Sod
ha-nachaš. Výklad tajemství biblického hada, prvotního hříchu
a vyhnání z ráje. |
| |
|
| מדור
כתבי רבי מנחם רקאנאטי ז"ל | Rabi
Menachem Rekanati (1250–1310).
Významný italský kabalista, jehož dílo mělo vliv nejen na mnoho dalších kabalistů, ale díky překladům Pico de Mirandoly ovlivnilo i křesťanskou kabalu. Autor jednoho z nejpopulárnějších esoterních výkladů Tóry. |
| פירוש על התורה
| Peruš al ha-Tora.
Výklad Tóry s pomocí celé řady kabalistických zdrojů, mj. Zoharu a Bahiru. Aramejské pasáže jsou přeloženy v závorkách. První vydání je Venice 1523.
|
| מדור
כתבי רבי מאיר בן גבאי ז"ל | Rabi
Meir ben Gabaj (1480–1540).
Španělský exulant, autor
nejobsáhlejšího kompendia kabaly do
dob Safedu, Sefer avodat ha-kodeš. |
| ספר
עבודת הקודש לר"מ גבאי | Sefer
avodat ha-kodeš.
Jedna z raných prací
osvětlujících
základní koncepty kabaly. Kniha má
čtyři části: 1. o jednotě Boží, 2. o
uctívání Boha, 3. o účelu
lidské
existence, 4. vysvětlení esoterních
částí
Tóry, který se v zásadě
skládá z
postupného výkladu první kapitoly
knihy Berešit
a první kapitoly Ezechiela.
Vydáno v Krakově 1534. |
| ספר
דרך אמונה | Sefer
derech emuna.
Obsáhlá obhajoba kabalistické nauky o
sefirách založená na Azrielově Beur eser sefirot. |
| |
|
| מדור
כתבי רבי יוסף קארו ז"ל | Rabi
Josef Karo (1488–1575). Narodil se ve Španělsku,
ale jeho rodina již v
roce 1492 musela emigrovat. Později se stal hlavou safedské
školy a mj.
učitelem rabi Moše Krodovera. Ačkoli byl
známý spíše jako
právníka a
autor knihy Šulchan aruch, zapsal se i
do dějin kabaly. |
| מגיד
מישרים | Magid
mešarim. Tuto knihu tvoří cosi na způsob
deníku, do něhož si Karo v
průběhu padesáti let zaznamenával rozhovory se
svým nebeským rádcem
(magidem). Tyto rozhovory se týkají
různých subjektů. Magid nabádá Kara
k maximální pokoře a skromnosti, k
horlivým modlitbám a k bezmezné
trpělivosti. Zvláštní důraz je kladen
na odříkání, magid Karovi
radí
ohledně rodinných záležitostí,
schvaluje či kritizuje jeho náboženské
otázky. Karo od svého magida
přijímá nové koncepty pouze co se
týče
kabaly, na jejíž studium mu nezbýval takřka
žádný čas. Jedná se o
kabalistické výklady Tóry,
které obsahově, byť nikoliv svou formou,
připomínají teorie rabi Kordovera,
který byl Karovým žákem. |
| |
|
| מדור
כתבי רבינו משה קורדוברו (הרמ"ק) ז"ל | Rabi
Moše Kordovero (aka Ramak,
1522–1570). Ramak byl vůdcem safedské
školy kabalistů a je autorem několika důležitých
kabalistických děl, kromě Pardes napsal
ještě mj. Ejlima rabati; Or
neerav, Or jakar
(monumentální dvacetisvazkový
komentář Zoharu). Byl žákem
Josefa Kara a rabi Šelomo Alkabece. |
| ספר
פרדס רמונים | Pardes
rimonim (1549).
Základní
kabalistické dílo rabi Moše Kordovera,
které ve 32 kapitolách shrnuje všechna
témata kabaly - deset sefir, způsob jakým Ejn sof
jimi
působí, výklad třiceti dvou stezek moudrosti i
padesáti bran rozumnosti, podrobné
vysvětlení jmen
Božích i otázky extatické praxe
(jejímiž
hlavními pramenem jsou Kordoverovi díla Abrahama
Abulafii
a Jicchaka z Aka). |
| ספר
אור נערב | Or
neerav. Úvod do kabaly
pro (téměř)
úplné začátečníky od
Ramaka,
zamýšlený jako
populárnější
verze Pardes rimonim. Dílo je podle
Ramakova syna Gedaliaha pouhým torzem mnohem
rozsáhlejšího projektu. |
| פירוש
אור יקר על בראשית א:א | Výklad
Or jakar k prvnímu
verši knihy Berešit. |
| פירוש
אור יקר על הנבואה | Výklad
proroctví, jeho klasifikace a příprav nutných k jeho dosažení
z Or jakar (oddíl Šiur koma). |
| דרישות
בעניני המלאכים | Výklad o
podstatě a funkci andělů, o vizi merkavy, Božích jménech a jejich
použití. |
| ספר גרושין
| Výklady Tóry napsané pomocí extatických metod používaných během Ramakových četných dobrovolných exilů (gerušin).
|
| |
|
| מדור
כתבי רבי יצחק לוריא אשכנזי (האר"י) ז"ל | Rabi
Jicchak Luria (aka Ari, Arizal,
1534–1572). Narodil
se v Jeruzalémě, zemřel v Safedu. Po Ramakově smrti vedl dva
roky tamní kabalistickou školu a stal se
zakladatelem
nového druhu kabaly, tzv.
„lurijánské
kabaly”. |
| מדור
כתבי רבי חיים ויטאל ז"ל | Rabi
Chajim Vital (1543–1620).
Nejvýznačnější žák a
zapisovatel rabiho Lurii. |
| ספר
עץ חיים | Ec
chajim.
Základní dílo
lurijánské kabaly. |
| ספר
פרי עץ חיים | Pri
ec chajim. Rozvedení
konceptů knihy Ec
chajim. |
| שער
הכוונות | Šaar
ha-kavanot.
Mystický výklad modliteb. |
| שער
הגלגולים | Šaar
ha-gilgulim.
Pojednává o stěhování
duší. |
| שער
הפסוקים | Šaar
ha-pasukim. Kniha
obsahuje výklady veršů z Tanachu. |
| שער
מאמרי רשב"י | Šaar
maamarej Rašbi.
Komentář Zoharu. |
| שער
מאמרי רז"ל | Šaar
maamarej Razal.
Komentář výroků rišonim.
|
| ספר
לקוטי הש"ס | Sefer
likutej ha-Šas.
Kabalistická pojednání ohledně
některých talmudických traktátů. |
| ספר
שערי קדושה | Šaare
keduša.
Jedno z
nejslavnějších děl praktické kabaly.
Zde je
klasické vydání,
obsahující
první tři kapitoly. Čtvrtá kapitola
obsahující výňatky z jiných
děl
extatické kabaly nebyla totiž k většině
vydání tištěna. |
| ספר
עץ הדעת טוב | Sefer
ec ha-daat tov.
Komentáře Tóry podle jednotlivých
oddílů. |
| |
|
| כתבי
רבי מנחם עזריה מפאנו (רמ"ע מפאנו) | Rabi
Menachem Azarja de Fano (aka Rama Mi-Pano,
1548–1620). Italský kabalista, jeho
učitelé byli Jisrael Sarug a Mordechaj Dato. |
| עשרה
מאמרות | Asara
maamarot. Deset
kabalistických
traktátů. Ve skutečnosti jenom pět esejů, které
byly
vydány pod názvem Amarot tehorot
ve Frankfurtu, 1698. |
| ספר
גלגולי נשמות | Gilgulej
nešamot. Kniha o
duších a
jejich reinkarnacích (včetně sledování
reinkarnací duší
jednotlivých
biblických postav). |
| ספר
יונת אלם א-ב | Jonat
elem. Klasická
práce o teologii a
kosmologii kabaly, vysoce ceněná pražským
rabínem
Ješajahu Horowicem. |
| |
|
|
| כתבי
רבי אברהם אזולאי | Rabi Avraham Azulaj
(1570-1643). Marocký kabalista, duchovní žák r. Moše Kordovera. Napsal
řadu knih o kabale a filosofii, mj. i
třísvazkový komentář k Zoharu a velmi
populární úvod do kabaly Chesed le-Avraham.
|
| חסד
לאברהם | Chesed
le-Avraham. Metodické zpracování předluriánské kabaly. |
| מדור
כתבי רבי משה חיים לוצאטו (רמח"ל) | Rabi
Moše Chajim Luzzato (aka Ramchal,
Padova 1707–1746). Autor mnoha kabalistických
prací, mj. Kalach pitchej chochma a Mesillat
ješarim. |
| ספר
קל"ח פתחי חכמה | Kalach
pitchej chochma –
138 bran moudrosti. Encyklopedické shrnutí
celé kabaly ve 138 kapitolách, mnohými
považované za nejsystematičtější
zpracování tohoto předmětu vůbec. |
| ספר
מסילת ישרים | Mesilat
ješarim.
Nejznámější
Ramchalova kniha, která se stala
základním
dílem eticky zaměřeného hnutí Musar. |
| ספר
דרך עץ חיים | Derech
ec chajim.
Komentář Lurijova díla Ec chajim,
který měl být úvodem k Pitchej
chochma. |
| מאמר
העקרים | Maamar
ha-ikarim. Syntéza
klasické filosofie a kabaly. |
| מאמר
החכמה | Maamar
ha-chochma. Esej o
úloze člověka v rámci stvoření. |
| מאמר
על ההגדות | Maamar
al ha-agadot.
Pojednání o různých způosbech
výkladu tradice. |
| ספר
דרך חכמה | Derech
chochma. Dialog mezi
žákem a učitelem o podstatě a
získání moudrosti. |
| ספר
דעת תבונות | Daat
tevunot.
Obsáhlý rozhovor, ve kterém intelekt
poučuje duši o vztahu Boha ke světu a k člověku. |
| כללי
פתחי חכמה ודעת | Kelalej
pitchej chochma va-daat.
Dílo pojednávající o
podstatě stvoření a sefir, jejich vztahu k
parcufům a také o problematických pojmech jako je
např. Sitra achra –
druhá strana. |
| כללי
מאמר החכמה | Kelalej
maamar ha-chochma.
Stručné vysvětlení kabalistické
terminologie ke knize Maamar
ha-chochma.. |
| כללי
ספר קנאת ה׳ צבאות | Kelalej
sefer kanat ha-šem cevaot.
Výklad pojmů obsažených v knize Sefer
kinat ha-šem cevaot. |
| ספר
קנאת ה׳ צבאות | Sefer
kinat ha-šem cevaot.
Další Ramchalovo pojednání
shrnující vesměs všechno
tradicí
předávané učení o Bohu,
sefirách, parcufech
a světech, se zvláštním zřetelem k
otázkám řízení světa a
Boží
prozřetelnosti. |
| ספר
כללות שרשי החכמה | Kelalot
šorašej
ha-chochma. Krátký esej o kabale. |
| כללי
ספר מלחמות משה | Kelalej
sefer milchamot Moše.
Navzdory
svému názvu jde o klasické
dílo
lurijánské kabaly,
pojednávající o
cimcumu, parcufech a Adamu Kadmonovi. |
| ספר
פנות המרכבה | Sefer
panot ha-merkava. Tato kniha
se dělí na čtyři oddíly podle čtyř
tváří merkavy. |
| סוד
המרכבה דמות אדם והיחוד | Sod
ha-merkava demut Adam ve-chajot. Vysvětlení
proč je jednou z tváří merkavy podoba člověka. |
| תפלות
לפנות המרכבה | Tefilot
le-panot ha-merkava.
Kabalistický sidur. |
| פירוש
מאמר הזוהר ריש משפטים | Piruš
maamar ha-Zohar. Výklad
začátku oddílu Mišpatim.
|
| פירוש
מאמר ארימת ידי בצלותין | Piruš
maamar aremit jedaj
bi-celotin. Výklad části
Zoharu o pozvedání rukou při modlitbě. |
| מאמר
ויהי מקץ לרמח״ל ז״ל | Maamar
va-jehi mikec.
Výklad pasáže Berešit 41
mystickým způsobem, ne nepodobným
midrášům Zoharu. |
| פירוש
למאמר ויהי מקץ | Piruš
le-maamar va-jehi makec.
Komentář některých nejasností z
předchozího výkladu. |
| פירוש
משנה ראשונה לספר יצירה | Piruš
mišna
rišona le-Sefer jecira. Výklad
prvního verše Sefer jeciry. |
| עשרה
אורות | Asara orot.
Deset světel -
shrnutí kabalistické nauky do deseti bodů. |
| ביאורים
לספר אוצרות חיים | Beurim
le-sefer Ocarot chajim.
Vysvětlení ke knize Ocarot
chajim. |
| ספר
משכני עליון | Sefer
miškani elijon.
Esej
vysvětlující Horní Chrám, o
kterém
se zmiňuje tradice, a jeho podobu, zákony a
nařízení. |
| דברי
תורה בשם המגיד לרמח״ל ז״ל | Divrej
Tora be-šem ha-magid.
Poučení o
skrytém významu Tóry
získané
prostřednictvím magida - pozoruhodný dokument
Ramchalovy
extatické praxe. |
| ליקוטים
מכתבי הרמח״ל ז״ל | Likutim
me-kitvej ha-Ramchal.
Vybrané pasáže z Ramchalových spisů. |
| ראשי
פרקים של דברי תורה | Rašej
perakim šel Divrej
Tora. Drobný doplněk k
dílu Divrej
Tora. |
| |
|
| מדור
כתבי רבי שלום שרעבי | Rabi
Šalom Šarabi (aka Rašaš,
1720–1777) se narodil v Jemenu, ale později se
přestěhoval do Svaté země, kde se stal vůdcem
ješivy v Bet-Elu. Za
autority v kabale považoval jen Zohar, Ariho a
Chajima Vitala. Díla ostatních Ariho
žáků nebo jiných kabalistů vůbec nestudoval. |
| ספר
נהר שלום | Sefer
nahar šalom.
Komentář Kavanot ha-tefila rabiho
Jicchaka Lurii od Rašaše. |
| ספר
חסדי דוד | Sefer
chasdej David.
Rašašův pohled na základní
principy lurijánské kabaly. |